|
|
Islámská kultura v evropském animovaném filmu
Ježková, Kateřina ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Islámská kultura v evropském animovaném filmu se zabývá analýzou pěti vybraných celovečerních animovaných snímků evropských tvůrců (Persepolis, Teheránská tabu, Živitel, Kábulské vlaštovky a Moje slunce Mad), které zachycují život v islámské společnosti. Hlavním cílem práce je postihnout, jakým způsobem a pomocí jakých motivů a prostředků je islámská kultura ve filmech prezentována. Snímky jsou analyzovány jak z hlediska narativního, tak z hlediska stylistických prostředků (mizanscéna, kamera, střih, zvuk). Teoretická část práce se věnuje vymezení hodnotového paradigmatu evropské a islámské kultury a jejich vzájemným kulturním střetům, jedna kapitola je také věnována stručné charakteristice animovaného filmu a jeho specifikům. Následuje metodologie, ve které jsou představeny základní východiska analytické části, a samotná analýza, která je doplněna o obrázky z filmů pro lepší pochopení popisovaných jevů. Poslední kapitola obsahuje vyhodnocení analýzy se shrnutím nejdůležitějších poznatků vyplývajících z analýzy.
|
|
|
Lidská práva v islámu
VOBORNÍK, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá lidskými právy v islámské kultuře. Teoretická část bakalářské práce přibližuje a popisuje život a povinnosti v životě muslimů. Jsou zde uvedeny různé muslimské rituály a zvyky. Dále je zde popsáno islámské právo Šaría, do kterého spadá například právo trestní, rodinné nebo dědické. V teoretické části práce jsou také popsána práva muslimských žen a jejich postavení ve společnosti. Poslední kapitola se zabývá interakcí islámské a evropské kultury. Popisuje vzájemné názory mezi islámskou a evropskou kulturou, jejich interakci a integraci do odlišné kultury. Také je zde stručná kapitola o muslimech žijících v České republice. Praktická část čerpá informace z kvantitativního dotazníku, který jsem sestavil spolu s vedoucí práce Mgr. Petrou Vojtovou, Ph.D. Dotazník je zaměřený na studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Západočeské univerzity v Plzni. Dotazník se týká pohledu studentů na islámskou kulturu a na jejich názor na integraci muslimů do naší kultury. V závěru praktické části se nachází diskuze a vyhodnocení výsledků dotazníku.
|
|
|
Hnutí Hamás a jeho role v izraelsko-palestinském konfliktu
Hortová, Silvie ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje teorii střetu civilizací zejména mezi židovskou a islámskou kulturou, následně se zabývá aktuální bezpečnostní otázkou terorismu. Teoreticko-metodologické východisko je aplikováno na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, hlavně pak na palestinskou organizaci hnutí Hamás, která od konce 80. let 20. století operuje na území pásma Gazy. Práce komplexně objasňuje vývoj, činnosti a styl útoků hnutí Hamás. Cílem práce je pak přehledně dokázat, že Hamás představuje jednu z překážek ve snaze k dosažení trvalého mírového uspořádání na Blízkém východu.
|
|
|
Multikulturalismus v Evropě - integrace muslimské menšiny
Mikolášová, Martina ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá politikou integrace a multikulturalismu. Práce mapuje situaci v Evropě, kde se potkávají zástupci západní a islámské kultury v podobě muslimských menšin s většinovým evropským obyvatelstvem. Tato práce hledá odpověď na otázku, zda kulturní rozdíly mezi západní a islámskou kulturou mají vliv na politiku integrace a multikulturalismu v Evropě. Odpověď je hledána skrze analýzu akademické debaty na téma dialogu nebo střetu kultur. Praxe této problematiky je ukázána na dvou případových studiích, Německa a České republiky.
|
|
|
Islámská architektura a umění
PODROUŽKOVÁ, Petra
Práce je věnována islámské architektuře, ve svém počátku ale nejdříve popisuje vztahy islámského náboženství k umění a kultuře obecně. Upozorňuje na význam muslimských staveb v souvislosti se symbolikou islámu. Ve třetí kapitole pojednává o střetu dvou civilizací, přičemž bere v úvahu nejdříve vliv islámské kultury na Evropu a následně i ovlivnění islámu Evropou. Čtvrtá kapitola si všímá podrobněji některých důležitých prvků islámské architektury (oblouk, geometrické vzory, ornamentika a kaligrafie) a vyjmenovává základní muslimské stavby. V poslední kapitole je popsán vývoj moderní islámské architektury ve 20. století, který je pak doložen na konkrétních soudobých sakrálních i světských stavbách.
|
host ::
RSS.